čtvrtek 22. května 2014
Druhý víkend v USA
Ahoj.
Čas mi tu utíká neuvěřitelně rychle a další víkend v USA je za mnou.
Pátek byl klidnej, k večeři jsme objednali pizzu, děti koukali na Nema, my si dali pivo. ( on jedno, já tři :D ), koukali jsme na zápas NBA, je play off a hráli Brooklyn Nets x Toronto Raptors. Mezitím dorazili kamarádi s dětma, zdrželi se tak do 9, my pak dokoukali zápas - samozřejmě jsme vyhráli; a pak se šlo spát.
Sobotní dopoledne bylo hektický - oni, místo pikniku u bráchy, se připravovali na výlet za jednou kamarádkou a jejíma dětma, protože je odněkud z Massatchusetts a vídaj se málo a já se připravovala do města, kde jsem měla sraz s jednou aupairkou z Číny. Před odchodem jsem byla zkontrolovaná, jestli mám klíče, dost peněz a telefony, abych dala vědět, kdybych se náhodou ztratila ( :D ) nebo se prostě něco stalo.. Říkal, že dorazej kolem šestý cca .. Vyrazila jsem radši dřív, ale už se tu docela orientuju, takže jsem pak měla dost času, prolezla jsem pár bloků, byla jsem obtěžovaná nějakou houmlesačkou o peníze. Vysvětlovala jsem jí, že nerozumim a stejně mi nedala pokoj. Naštěstí dorazila Iris. Šly jsme se projít na pláž, rozuměly jsme si skvěle. Kupodivu jsme přišly na to, že naše kultura si je v některejch ohledech hodně blízká. Iris je hrozně v pohodě, věřte tomu nebo ne, ale máme toho hodně společnýho. Šly jsme pak na nějakej menší nákup, protože jsem si musela sehnat nějaký věci ( samozřejmě jsem na spoustu zapomněla ). Povídaly jsme si o mojí rodině a pak to přišlo.. Trochu mě uzemnila tím, že se ten náš vztah určitě změní, že nebudeme pořád jezdit na výlety, že mě sebou třeba přestane brát na návštěvy a tak.. Říkali nám něco podobnýho i na orientation, že je otázka času, kdy se rodina začne chovat tak, jak to bylo před tim, než jsme přišly do rodiny.. Kolem 6 jsem šla domů, těšila jsem se na véču.
Před domem mi pípne sms a píše mi Andrew, že nedorazej dřív jak v 8 a jak se mám a kde jsem. Dala jsem mu vědět, že žiju a že jsem akorát na cestě domu, aby si to užili. Napsala jsem Iris a šly jsme na večeři. Vzala mě do brooklynskýho Chinatown, kterej je busem 15 minut daleko - byla jsem tam jediná bílá a měla jsem pocit, že na mě všichni z jejich komunity zíraj. Večeře byla super za 26 doláčů jsme dostali porci minimálně pro 4 lidi. Krevety, koule z krevet, hovězí, ryba, žampiony, bambusový výhonky, brokolice a další a další. Mňam. Byl to teda nezvyk, protože si to tam lidi vybíraj sami ještě za syrova, spoustě věcem jsem nerozumněla, ale nakonec to bylo ok. Zbytek jsme si vzaly sebou, utíkaly jsme na metro a jely domů.
Bydlíme od sebe 10 bloků, což je dost blízko.
U Salty Doga jsem zjistila, že mi volal Áčko, myslela jsem, že mě nahání, jestli žiju, protože jsem mu nenapsala, že jdu ještě pryč. Naštestí se mi ohlašoval on, že bude do 5 minut doma.. Dorazila jsem a šla jsem okamžitě spát, protože jsem byla pěkně přejedená. No.. Vzbudila jsem se ve dvě a hlavou se mi honil ten rozhovor o změně chování v rodině.. Takže prostě depka. Jestli se něco změní, tak mě asi klepne. Já si to nedokážu představit, že by mělo bejt něco jinak nebo s prominutim podělat. Bojim se toho a nechci nic takovýho :( Každopádně jsem usnula znovu až po 6 ráno.
V neděli jsem měla budíček v podobě dětskýho jekotu v půl 8. A za svýho hekání jsem se vykopala z postele - horko těžko, ale přece. HD se mě ptal, jestli si uděláme výlet na ten Manhattan i s dětma. Vyrazili jsme v poledne, cestou jsme narazili, kupodivu, na nějaký menší kolony. Už jsem vám říkala, že jsou tady příšerný řidiči? I já řídím líp.. :D Zaparkovali jsme a vyrazili směr Times Square.. Upřímně jsem to čekala ještě víc přelidněný, žádná katastrofa se teda nekonala - nesnášim strkanice a tak.
Abych řekla pravdu - USA nebyl můj sen. Nečekala jsem to, ale cejtim se tady dobře. Všechno mi přijde tak normální a běžný. Nechápu to, nevim proč, neumim to vysvětlit ani popsat, prostě to tak je.. Odpočinout jsme si šli do Central Parku, dali jsme si teplý preclíky, seděli na lavičce a relaxovali.. I když myslím, že Áčko viděl, že mám brouka v hlavě.. Uvidím, jestli se z toho budu ještě hroutit a řešit to, když jo a on to na mě uvidí, tak mu asi řeknu, co se děje, že mám strach.. Nechtěla bych, aby byl ze mě v rozpacích a bál se, že jde o něco horšího než o bordel v mojí hlavě.. No, šla jsem pak do parku s dětma, on šel nakoupit. K večeři jsme si objednali čínu. Pak rutina - nádobí, uložit děti, my si poděkovali za dnešek a za všechno a domluvili se na ráno - malá jde poprvý po dovolený do školky a musej mě tam představit..
Byl to prostě jeden z báječnejch víkendů v New Yorku... :)
až na tu depku..
Mějte se fajn!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat