Loučení

Po hodně dlouhé době jsem se rozhodla napsat článek.

Jsem zpět. 

Na blogu i v ČR.

Vzpomínám, jako by to bylo včera, kdy jsem zabalila krabici a nechala ji poslat domů.

Když jsem v den odletu balila, dopoledne přišel A. , šla jsem vyzvednout děti do školky.

Čekala jsem v ředitelně

Ředitelka i učitelky se se mnou loučily, utíraly slzy. Sobě i mně.

Poslouchala jsem, jak mi děkujou, že jsem odvedla skvělou práci s dětma, jak jsem si je získala a že po mně budou mít prázdný místo v srdci.

Nevnímala jsem to.

6 měsíců do návratu domů

Ahoj.

Několikrát jsem to tu už zmiňovala, ale čas vážně neuvěřitelně letí. 

Jen 6 měsíců a vracím se domů. Ke svojí rodině. Neuvěřitelnej pocit.

Prosinec uteče rychle, protože 19.12 odlítám za Danem a jeho rodinou a zůstanu tam přes svátky až do 10. ledna. Pak už to uteče jako voda a já budu sedět v letadle směr Evropa.

Nemůžu se dočkat. A taky nemůžu uvěřit tomu, že jsem to tu ty dva roky dala!

18 dní dlouhá dovolená - zpět na Svaté Lucii

Ahoj.

Po několikatýdenní odmlce o sobě dávám znovu vědět.

Jak rychle léto začalo, tak rychle je u konce.

Moje léto nebylo ideální, hlavně díky zdravotním potížím. V polovině července jsem byla na dalším zákroku a tak se mi tady hromaděj účty. Čert to vem!

Den před odletem

Ahoj.

Hlásím se naposledy z Čech. ...
Musím se přiznat, že to všechno tak neuvěřitelně uteklo, nestačím se divit.
A není to nic jednoduchýho. Nečekala jsem, že to bude tak emocionální.
Jsem citlivka a ustejskánek odjakživa, ale tohle moc nedávám. Loučení v lásce nemám,
a od pátku, kdy měl rozlučku můj bratránek s přítelkyní, který odlítaj pro změnu do Kanady,
pořád jenom brečim. Dneska jsem se probudila celá oteklá, protože jsem se včera loučila s rodinou, sousedama, který znám celý život a taky je jako rodinu beru. Super..