Víkend byl docela zajímavej. V pátek jsem vyzvedla ségru na nádraží a nakonec jsem se domluvila ještě s jednou kamarádkou , aby šla večer s náma na drink. Dopadlo to tak, že nakonec dorazila i moje nejlepší kamarádka. Všechno se samozřejmě zvrtlo. Došlo na první slzy, kdy jsme se s Luckou zamknuly na záchodě a jenom brečely.. Počítám, že to přijde ještě několikrát..
Večer byl ale skvělej, přemístily jsme se do jednoho klubu, kde jsme potkaly spoustu známejch ( věřte mi, že v Děčíně to není zas tak složitý! :D ). Druhej den měli všichni hroznou kocovinu, jak normální tak morální. Někdo dotáhnul domu se svítáním a to bych nebyla já, abych se domů nedoplazila až v 9 ráno. No co, jedna z posledních akcí, v USA si tohle nedovolim... :))
V sobotu jsme se se ségrou dokopaly na nákupy. Sháněla jsem bundu a sehnala, ale ta cesta za to asi nestála.
Zbytek dne jsme prospaly, neděle byla dost podobná s tim rozdílem, že jsem se teda musela hodit do kupy a měla jsem skype s A. a viděla jsem se po dlouhý době s dětma. Přísahám, že jestli to bude skvělý jako to je přes skype, tak tam klidně dva roky zůstanu :) Pak jsem jela za Luckou na drink a ještě na nějaký menší nákupy. Večer jsem padla ani nevím kdy.
Dneska jsme šly s Lůcou na oběd, odpoledne jsem konečně vyřešila zmocnění pro mamku, kdyby se něco dělo. Konečně dorazila do UK moje platba za program, takže už i tohle mám z krku.
Musím ještě oběhnout doktory - to mám v plánu tenhle týden; dokoupit dárky - doufám, že to dám po rozlučce o víkendu a příští týden zajít na pracák, pojišťovnu nechat si udělat mezinárodní řidičák a hotovo. Doufám. Nebo jsem něco opomenula???
v týdnu se ještě musím sejít s bratránkem, protože na rozlučku nemůže dorazit, mám se sejít s jedním klukem a prodat můj milovanej longboard a v pátek zmiňovaná rozlučka.
Takhle utahaná jsem nebyla ani nepamatuju, bodnul by mi konečně pořádnej spánek a aspoň jeden den klidu. Dočkám se ho ještě někdy?
Žádné komentáře:
Okomentovat