Seznamování se

Ahoj.

Víkend byl jednim slovem super.

V sobotu jsme se dopoledne povalovali ( :D ), A. si zajel do práce pro nějaký věci, a vzal sebou malýho.
Já zůstala doma s malou, skočila ke mě na gauč a tulila se..


Odpoledne jsme vyrazili k jeho kamarádovi Robovi do Rockaway beach, která byla mimo jiný zasažená hurikánem Sandy. Skoro všechny domy jsou tam nový, protože je hurikán zničil nebo museli bejt po tom neštěstí srovnaný se zemí.
U Roba se sešla spousta lidí. Bylo tam hodně jídla, pití, dětí..

Slavily se Velikonoce - děti malovaly a zdobily vajíčka, dospělí jim potom po zahradě schovali plastový vajíčka. S vajíčkama přiběhly dovnitř, začaly je otevírat a uvnitř byly jednodolarovky. Veselé Velikonoce! K večeři jsme do sebe cpali jak jinak než hambáče a hot dogy, mac & cheese, sendviče, masový koule..
Koukali jsme na basket.. Potom dostali děti balíčky s čokoládama a já dostala dárek na přivítanou.
Měla jsem takovou chvíli, že jsem tam seděla a bylo mi tak do breku.. Začali mi chybět rodiče, rodina, Lucka a ostatní kamarádi, když jsem viděla všechny ty lidi tam, jak se spolu bavěj..

Cestou domů jsme se stavili v Breezy Point, kde to bylo taky zasažený hurikánem, u babičky a dědy.
Museli jsme probudit děti, protože během minuty v autě usnuly. Babička mě čapla a obejmula vlepila mi pusu a říkala, jak je šťastná, že jsem konečně tady. Vzali jsme tam jenom nějaký věci a už jsme jeli, takže to byla otázka 5 minut. Ješte mi tam A. ukázal jeho a bráchy letní dům, kam se snad dostaneme.
V Brooklynu jsme byli do hodinky a běželi jsme spát :D

Druhý den jsme kolem oběda vyrazili k jeho strejdovi na Long Island, slavit Velikonoce.
Cesta trvala dobrou hodinku a půl.
Byla tam jen část rodiny, ale i tak to bylo přes 20. Byli tam bráchové s manželkama, rodiče, tety, strejdové, bratranci, sestřenice. A všichni hrozně fajn. Pilo se pivo, víno. Prostě pohodička. (pila jsem taky, ale dala jsem si 3 pivka, a decku vína u oběda, abych tam neprovedla nějakej trapas).
Mají nádhernou zahradu, takže jsem okamžitě vyběhla ven. Jako doma. Zahrada plná stromů, kytek, bazén, gril, sezení..
Na večeři jsme seděli u dvou obrovskejch stolů, talíře kolovali sem a tam, všude bylo spousta jídla, vína. Jeho brácha připíjel na Velikonoce + připili i na mě, že jsem konečně tady. Bylo to milý..
Odjížděli jsme někdy v 8 večer a všude byly kolony a zácpy.
( Poprvý jsem jela po sedmiproudý dálnici, která vedla z Long Islandu. Lidi tu říděj jako dobytci, blinkry jim nic neříkaj, stavěj si kde chtěj, předjížděj si kde chtěj, občas přemejšlim, k čemu tu maj dopravní značky.. ) Jsem ráda, že tu nebudu muset řídit.
Po půl hodce jsme dojeli k velký bouračce. A. okamžitě volal bráchovi, kterej vyjížděl před náma, jestli je ok. Nezvedal mu telefon. Po nějaký době se ozval a A. ho seřval.. Má svojí rodinu rád a jde vidět, že to je hodnej člověk..
Děti usnuly, mi si s Áčkem povídali. Došlo i na to, jak jsme k sobě přišli, což bylo celkem vtipný, protože když z něj vypadlo, že já jsem byla čtvrtá au pair, se kterou mluvil a o kom hned věděl, že to je ono, ale že byl frustrovanej z toho, že si myslel po těch třech holkách nikoho nesežene. Musela jsem se začít smát a řekla jsem mu, že já byla v kontaktu s 33 rodinama. Vyvalil na mě oči a nechápal, vyprávěla jsem mu kdo jakej byl a tak.. Prý měl můj profil několik dní uloženej, ale jak měl depku, tak se na to ani nepodíval. A když už se k tomu prý dokopal, tak si začal nadávat, protože na to má omezenej čas. Bavili jsme se i o tý oslavě, prý o mně všichni moc hezky mluvili. Řešili jsme zase ten dárek, kterej mi na recepci nedali. Měl z toho hrozný nervy a ještě, když jsem mu vyprávěla, jak holky dostávaly od rodin kytky a jiný dárky a já tam seděla a koukala po nich..
Pořád opakoval, jak je mu to líto a že jsem si musela říkat, že jdu do hrozný rodiny.
Domu jsme dorazili, díky provozu, za 2 a půl hodiny.. Naše večerní/noční rutina je ta, že si za všechno děkujeme, popřejem si dobrou noc a jdeme spát.

Jednoduše - Jsem tady ráda.. Jsem tu zatím happy.

Mějte se hezky :)