Ahoj.
Tu rodinu jsem chtěla dát do uvozovek, nakonec jsem se rozhodla, že to dělat nebudu..
V noci jsem se probudila snad 10x..
Pokaždý, kdy jsem otevřela oči, jsem si myslela, že už je aspoň 7 ráno. Pravda byla taková, že jsem spala vždycky 30 minut maximálně hodinu a půl v kuse..
Úplně jsem se probrala někdy kolem 6 a to jsem slyšela i A.v kuchyni.
Každopádně jsem se odplazila z pokoje až v 10. Mezitím jsem si psala s kamarádama, měla jsem skype s mamkou - náš první, co jsem tady..
Všechno při starym, až na to, že mám tátu v nemocnici - pokaždý, když odjedu pryč, tak se někomu něco stane, takže mě to už ani nepřekvapuje.. :(
Ještě dopoledne jsme zajeli koupit dětem boty, což byla sranda - malej lítal po obchodě a rozhazoval věci, já běhala za nim. Když ne já, tak A..
Pak jsme jely do obchodu, nakoupit nějaký zásoby ( :D ) jelikož se ještě stydim, tak jsem si nenahrabala žádný haldy jídla a hlavně mi tady toho spousta nechutná, budu mít co dělat, abych přišla na to, co je ok...Ale nemohla jsem spustit oči z nádrže s humrama, který měli snad 10 kilo! :D
Cestou domů mi A. řekl, že mi zaplatí ještě nějaký pojištění.
Koukala jsem na něj a říkám, že to přece neni nutný, že mám základní + svoje cestovní z ČR a taky, že mi platí telefon. Okamžitě mi odpověděl, že jsem člen rodiny, a že to udělá rád a že to hlavně udělat chce..
Doma jsme vybalovali, povídali si, hráli si. Přišla jsem na to, že jsem zapomněla dát malý ještě nějaký dárky, který jsem měla v kabelce. A. vyvalil oči, začal se smát a říká: Tak proto byl tvůj kufr tak težkej, protože půlka z něho byly jenom dárky pro nás!
Udělali jsme si oběd; na to, že u nich hlavnim jidlem dne je večeře, si budu zase muset dlouho zvykat.. Děti šly spát, já se taky natáhla. Jo a dostla jsem dárek od 'babičky' - ještě nevím co to je, zítra to omrknu a dám vědět..
Odpoledne jsme se šli projít. Viděla jsem školku, kam budu malou vodit, omrkli jsme i knihovnu, kam mi udělá kartičku - budu tam chodit i s dětma a přišla jsem na to, že tam dělají kurzy angličtiny zdarma, což by mohlo být super. Další se otevírá v květnu, tak mám čas si to rozmyslet a promyslet.
Cestou mu volal kamarád, že se staví, až budeme doma.
Přijdeme domů a přijde jeden kamarád, chvíli na to druhej kamarád.
Jeden přišel na pokec, druhej na večerní hlídání malýho.
Večer jsme totiž šli jenom s malou na večeři do jedný mexický restaurace, kterou máme za rohem.
Vevnitř to vypadalo super, mělo to duši a atmosféru. Dělali tam jen mexičani, zpíval tam mexičan.
Jídlo bylo dobrý - měla jsem hovězí burritos se salátem a rejží - mňam a zapíjely jsme to coronou, kterou jsme si nedali jenom 1x..
Malá tancovala a zpívala, my si povídali... Ptala jsem se jaký jsou plány na sobotu. Dozvěděla jsem se, že jsme pozvaný k jeho kamarádovi do domu u pláže a že se nemám čeho bát, že mě během 5 minut budou milovat všichni.
Byl to fajn den.. Je mi dobře. Fakt..-
Mějte se krásně :)
Žádné komentáře:
Okomentovat