čtvrtek 5. června 2014

Rande v Brooklyn Bridge Parku

Ahoj.

Ještě před rokem jsem vůbec netušila, že se ocitnu v USA a že tady dokonce budu žít.
Když jsem byla někdy před dvouma tejdnama s Nejrou na Manhattanu, tak jsme se bavily o tom, že nechápeme lidi, který sem jedou na dovolenou na nákupy a tak. Že prostě ne všechno, co je tady, neni ničim až tak zvláštní. Bereme to prostě tak jak to je.

Nejsme nijak vyplesklý z mrakodrapů a věcí okolo.
Musím ale říct, že večery a noci tady prostě miluju..

Včera jsme se s Miguelem domluvili, že se půjdeme projít do downtownu. Pak zase změnil plány, protože jsme zapomněli, že hrajou Rangeři a tak jsme si řekli, že za mnou přijede v 8 do Bay Ridge a půjdeme fandit někam do baru.. Místo v 8 dorazil ve 3/4 na 9.
Už si začínám zvykat, že dochvilnost pro něj nic neznamená. :D + Na bar jsme se vyprdli a na konec jsme přece jen jeli pryč.

Na to už jsem si zvykla taky, že mění plány během vteřiny..

Během chvilky jsme se dostali metrem do Brooklyn Heights, odkud jsme během pár minut došli do Brooklyn Bridge Park.
Aniž bych chtěla tak se mi New York City začíná dostávat pod kůži. Nikdy jsem moc nechápala holky ve skupině, který psaly, jak si po roce nebo po dvou nedokážou představit žít zase v ČR a jak jsou z toho špatný. Asi hlavně pro to, že USA nebyl můj sen, jako většiny holek..
Ještě to nejsou ani celý dva měsíce, co tu jsem a taky si to nedokážu představit...
Na druhou stranu, buďme upřímný, kdybych tu nebyla s Miguelem, ale s nějakou kámoškou, tak to asi neni tak žhavý :D

No každopádně jsme se procházeli ruku v ruce parkem, koukali na osvícenej Manhattan, sochu Svobody, Brooklynskej most a bylo to perfektní. Hlavně tam skoro nikdo nebyl, většina asi sledovala zápas, potkali jsme jen pár čínskejch turistů, nějakej páreček rozdávajíc si to na jedný z cest.. :D ; a jiný páry poblíž pieru.

Sedli jsme si do trávy a relax. Řešili jsme minulej víkend, a co budeme dělat tenhle.
A jestli to takhle půjde dál, tak dostanu kočku po létě (kdo mě zná, ví, jak je miluju) :D  Kdyby nezačalo pršet, tak jsme tam snad do rána.. Ale začalo.

Je neuvěřitelný, jak tu čas letí. Doma mi přišlo 15 minut jako hodina a tady mi přijde hodina jako 15 minut. Neskutečný. a já se dostala domu kolem 1 ráno a nemohla jsem usnout, protože jsem prostě noční pták a byla jsem.. Nevim, jak to popsat.. Šťastná? Prostě nadšená..

Jenže mě čekal budíček v 6 ráno a starání se o děti.. Už jsem zmínila, jak jsem ráda za Áčka?
Mít jinou HF, tak by mi asi takovýhle noční výlety ve všední den zarazili..


Mějte se fajn!

Žádné komentáře:

Okomentovat