úterý 24. června 2014

10 týdnů v USA, Six Flags a tak

Ahoj!

No jo, už je to tak.
Ale moc se toho teda od minulýho víkendu nestalo.

V neděli jsem dělala guláš a byla šťastná jak blecha, že mám naše jídlo. Miguel si dal, oblizoval se až za ušima (což jsem teda vážně nečekala..) a bral trochu guláše domu pro mamku. :)
V pondělí ráno se vrátil A. z Breezy, vyzvednul mě a jela jsem s nim k němu do práce.
Děti od něj ze školy jely do New Jerse do Six Flags.

Mimochodem Six Flags mám na svým listu, co v USA chci vidět a A. mi to umožnil i s tim, že mi koupil lístek.
V práci mě seznámil s jeho sekretářkama - má jich snad 8 :D no ještě než jsme vlezli do jeho kanceláře tak mi říká - hlavně se prosim Tě nelekni, ony Tě chtěj všechny konečně poznat. OK jsem na ně připravená. Nebyla jsem :D

Vstoupíme do kanceláře a začali se jedna druhou překřikovat :D tak jsem s nima chvilku pokecala, pak šla k němu do hlavního kanclu a čekala.
Kolem 8 mě doprovodil do auly, která byla natřískaná všema dětma a učitelema, který jeli taky.
Představoval mě učitelům, aby věděli o co go a že jedu taky.

V buse jsem díky bohu usnula, protože cesta trvala přes hodku a půl a klimatizace byla snad na 10 °C. Podařilo se mi vstát 5 minut než jsme přijeli na parkoviště, takže ideál. Děti dostaly instrukce, že musej bejt po skupinkách, já dostala svůj lístek, že buď můžu bejt někde s někym, nebo můžu bejt sama a sraz je ve 4 na parkovišti. Dostala jsem se k Beatreze a její skupince.
Největší sympaťanda ze všech a asi nejmladší. Six Flags samo o sobě perfektní. Maj to skvěle vyřešený. Bohužel, chodit po skupinkách a pořád na někoho čekat byl špatnej nápad. Na druhou stranu chápu, že nechat rozprchnout 13-15 letý děti po takhle velkym parku je o hubu.

V průběhu dne mě kontroloval Miguel, jestli jěště žiju.. Nakonec to tak stejně dopadlo. Ten den bylo neuvěřitelný vedro. Nebe bez mráčků a nebylo se kam schovat pořádně, takže jsme se všichni stříkali opalovákama. S Batreze jsme chodily sem a tam. občas zavolalo nějaký dítě, že je ztracený, tak jsme pro něj musely dojít :D Takže další zabiják času.
Anyway. bejt tam od 10 do 4 rozhodně nestačilo. je to na celej den - minimálně.
Neužila jsem si to tak, jak jsem si teda představovala, ale chci se tám vrátit. s někym. Ale rozhodně ne se školou. Děcka byly skvělý, ale čekat všude a hledat je. Nee.
Než se všechny děti našly, odjížděli jsme až někdy v půl 5 místo ve 4. No co no.

Cestou zpět jsem seděla s Beatreze, za celej den jsme toho nakecaly dost a ještě to prej nebylo málo. Většina dětí spala, takže byl klídek a Beatreze na mě vybafla se selfie. Oukej. tak ji tady taky máte. (btw zapomněla jsem si namazat obličej a dekolt, takže to taky podle toho dopadlo.. LOL. )
Večer psal Miguel, že mamka prosí o recept na guláš, že ho zbožňuje. Napsala jsem, že to se můžeme vidět v úterý a dám mu ho. Odpověď byla taková, že ve středu..

V 8 jsem padla ani nevim jak. Ve středu jsme se samozřejmě neviděli. Chápu, že je vlhko a příšerný vedro a on musí každej den dojíždět na Manhattan. Ale sakra - tak nic neslibuj. Já jsem na to vyloženě alergická a nebylo to ještě poprvý.. Takže už jsem byla zase vzteklá. V pátek jsem šla s Iris do Red Oak ( kdo neví - můj oblíbenej bar - chodim tam na vodnici a na drink )
Ta tam dřepěla, nepila, aby se jí náhodou nestalo to, co minule, nekouřila jen na mě čuměla. No zážitek s ní zase. o.O
O placení nemluvě.. Radši nic.
Takže jsem se zvedla a šla jsem domů. Volala jsem si s Miguelem. Ten musel druhej den v sobotu do práce do 4.
Tak jsme se domluvili, že se sejdeme v 6, pojedeme na Manhattan do český restaurace a pak dáme asi Ferry na Staten Island a zpět. Přísahal.
Já potom pokračovala do Salty Doga, původně na jeden drink, pak jsem tam potkávala nějaký lidi, takže z jednoho drinku jsem se dostala domu ve 3 ráno...

A. s dětma v sobotu odjížděl do Breezy k jeho rodičům, předtim přihlásil malou do hereckýho kroužku, takže od příštího týdne zase ráno vstávačka a připravování těch dvou někam.
Hurá, jsem celá šťastná..

Psal Miguel, že se sejdeme až po 9. Česká restaurace zavírá v 10. Odpověď - půjdeme tam zítra, dneska budeme dělat něco jinýho. Vztekle mu to odkejvu a jdu si pro čínu.
Místo svíčkový, na kterou jsem se těšila jak blázen.. Čína...o.O

Mezitim mi volá Marťa z Manhattanu, že má volno, jestli jsem s Miguelem nebo mám čas na drink. Tak říkám, že se s nim teprve uvidim a že jí dám vědět ještě. Položim telefon a přijde mi sms od Miguela, že je unavenej a že zůstane raději doma, že se mu nikam nechce.
Okamžitě jsem začala volat. Že si ze mě snad dělá srandu, že mi to slíbil. blah blah blah.
Nakonec mi řekl, že si jde lehnout, že si dá budíka na půl 9 a pojede ke mě, kouknem na film atd. Řekla jsem mu, že kecá, že už ho znám. Přísahal, že dorazí.

Volala jsem Martě a nakonec jsme se sešly na půli cesty na Canal Street na drink.
 Bylo to hrozně fajn.
Jsem ráda, že mám s kym pokecat česky a tak.. :)
Každopádně jsem ale zase po hodině běžela zpátky, než dorazí Miguel a Marťa pokračovala na Times Square. Z vlaku jsem vylezla po 10, tak mu volám. Nic. Tak mu píšu sms, že jsem byla za kámoškou a byla jsem v metru bez signálu. Nic. Bylo 11 nic. otevřela jsem si pivo, koukala jsem na horor, šla jsem kouřit. volám, nic!!!
Takže jsem mu napsala: skvělý, díky! ... Do toho mi psal Rob, jeho kamarád, že psal Miguelovi a kde jsme a tak. Vzala jsem telefon volám mu a všechno jsem mu odvyprávěla.
Pozval mě na druhej den s jeho kamarádama na pláž. Šla jsem spát vzteklá a ještě pokáklá z toho hororu, takže jsem zamkla všechny zámky na dveřích a i svoje do pokoje a pro jistotu zkontrolovala, jestli nemám bubáka pod postelí.

V neděli jsem vstala snad v 6. Pořád vzteklá. Naložila jsme maso na oběd. Volala jsem s mamkou, odvyprávěla jsem jí to a začala jsem bulet. Do toho mi psal Miguel, že se strašně omlouvá, že tohle a tamto. A že se připravuje k odchodu.
Napsala jsem mu, že nemám teď čas. Domluvila jsem s mamkou, šla jsem dělat oběd, poklidit a tak.
Psal znovu, co se děje atd. A že půjdeme do tý český.
Psala jsem, že do český nejdu, že je vedro a že vařim. Volal, že přijede. Pak ještě psal, že chtěj večer kluci do baru na fotbal, tak jsem mu psala co jako s tim mám dělat a on, že chce abych šla s nim a co po něm chci, protože jsem mu pořád akorát odsekávala. :D No nic. Přijel. Dala jsem mu čouda, že mi zničil celej den a celou noc, že takhle teda prostě ne. A to v tom týdnu taky. Omlouval se, že už to neudělá.
Jsem na něj zvědavá. Doma jsme začali hledat ubytování a letenky do Atlanty na září na TomorrowWorld. Pak jsme šli za těma klukama do baru. Všechno super. bar narvanej, terasa taky, byla tam grilovačka. Spousta televizí. USA proti Portugalcům. Velká hra. Když skórovali, všichni začali skákat a rozlejvat pivo všude kolem. Takže jsem byla krásná nejkrásnější.
Pak si toho moc nepmatuju.
Jen, že jsme hledali další bar. V jednom jsem potkala známýho, tak jsme spolu kecali. Tomu to bylo jedno a šel si dál. Dorazili jsme pak do Red Oak, tam proběhla nějaká scéna s novym barmanem... Já si povídala s jeho kamarádama a s Alim, kterej tam pracuje. A pak domu.

Ráno vstávání víc než hrozný, Miguel do práce a já na úřad zařídit moje SSN konečně. jela jsem s Marce na jinej úřad, že tam to dělaj taky. S mojí kocovinou super - přes hodinu ve vlaku. Aby mi řekli, že to tam nedělaj a že musim zpět. Skvělý.
Na tom druhym úřadě jsem byla naštěstí tak 45 minut a hotovo. Snad. Uvidíme do dvou týdnu, jestli to pošlou nebo ne. Když jsem dorazila domů, volal Miguel, kontroloval jak mi je a tak. Volala jsem s mamkou a celej den jsem proválela..
Takže tak... :)

Mějte se :)

2 komentáře:

  1. Ty vole to je presnej popis moji domluvy s pritelem. Uz byvalym, fakt jsem to po 7 mesicich nedavala :-D rozesla jsem se s nim minuly tyden a porad jsem nasrana, kdyz si na to vzpomenu :-D

    Mimochodem, tomorrow world je az v zari? Ja myslela v srpnu.. Koncem srpna se stehuju do Atlanty a taky jsem chtela jit

    OdpovědětVymazat
  2. Terko, tak pořád můžeš jít, protože TomorrowWorld je vážně až v září - 26-28. každopádně zase řešíme jestli jet nebo ne, protože začínám řešit spíš to, že potřebuju nutně na dovolenou. :D ale tohle chci taky zažít no .. bůhví, co bude.

    OdpovědětVymazat