Minule jsem psala o dovolený a tak. A tady něco málo z toho, co se dělo/děje po cruise.
Už na lodi se mi začala dělat hnusná vyrážka na obličeji, myslela jsem, že si snad stáhnu kůži.
Z Portorika jsem letěla do Philly, kde jsem přestupovala na let do NYC. Ve Philly už jsem volala Andymu, ať mi sežene nějaký prášky na alergii nebo něco, že to nedávám.
Uteklo pár dní, já se schovávala doma, jít s malou do/ze školky byla pro mě noční můra. Jeden den za mnou přišla Amanda, vyfotila si mě, poslala to mamce, která dělá sestřičku a poslala mě hned k doktorovi. Doktor $50 ( po dovče nic moc ) , poslali mě na kožní, tam už jsem díky bohu nemusela nic platit, dostala jsem antibiotika ( a taky vynadáno proč jsem nepřišla dřív) s tím, že se jedná o ipmetigo, že budu do pár dní vypadat zase jako člověk. jupí. Andy mi vyzvednul moje atb ( za $100 !!! ) všechno mimochodem platil... je zlatej, já ho nemít.. Po dovče jsem byla fakt vysátá finančně.
S čím mě naštval - dala jsem mu za úkol nakoupit nějaký věci do domácnosti - nic z toho nekoupil! -> dala jsem mu to za úkol už někdy před půl rokem mimochodem, ale teď slíbil, že to tady bude, až se vrátím. A nebylo. Mluvila jsem s babčou, tak nějaký věci koupila.. to hlavní stejně pořád chybí. Nic, já už se s tím (ním) párat nebudu :D
Doma je to těžký.. Dozvěděla jsem se, že je někdo vážně nemocnej a docela tim trpim.
Do toho mi Andy po mejlu oznámil jak bude probíhat týden, kdy byl Thanksgiving day. Byla jsem hrozně nadšená, když jsem četla, že přijede jeho 'kamarádka' a zůstane u nás od úterka do neděle. Jako... žijem v pošahanym 4+1 a tři dospělý a dvě děti - pecka. a to jsem měla bobek, aby sebou nedotáhla toho svýho pudla ( tímto se omlouvám každýmu, kdo má pudla :D )Teď už se tomu směju, ale bylo to peklo. Děcka se chovaly příšerně a ona jim stejně každej den kupovala dárky. bych jí lískla jednu. Neměla jsem na to nervy, takže jsem byla věčně zalezlá u sebe v tom svym kutlochu prťavym.
A vyvrcholilo to na den díkůvzdání. Jel s dětma k rodičům, kam jsem byla pozvaná, ale neměla jsem na to náladu a po tom, co se tam ona vetřela jsem věděla, že tam prostě nepojedu!!! Odjeli dopoledne, naběhla jsem přes ulici do obchoďáku (mezitim jsem zahlídla doma bordel, co zůstal v obývaku - roztahaný hračky naprosto všude, papíry, pastelky, šunka na zemi - NE, tak tohle já uklízet nebudu, nechala jsem to, jak to bylo) , nakoupila si zásobu piv, do toho mi psala Amanda, tak jsme se domluvily, že půjdeme večer do Saltyho.. Mezi tim jsem se samozřejmě namazala, šla znovu do obchodu a volala Amandě, co pije za víno. Ta ale mohla až večer, řekla, že se ozve co nejdřív to půjde. Vzbudil mě až telefon, když mi volala. Smála se, že jsem to zabořila, byla venku obhlídnout kdo má jak otevřeno. Salty až od 7. Tak jsem se dala jakž takž do kupy a už mi psala, že je s kamarádkou v Saltym. Jen co vlezu dovnitř, Amandy kamarádka se rozěběhne začne křičet: You are beautiful! a obejmula mě. Ehm :D jo, Fireball dělá divy (skořicová whisky, kterou nesnášim, ale pořád ji do mě někdo leje). Tak jsem se seznámila s další z Amandiných kamarádek.
Večer jsme si užily skvěle. Pomalu si to plápolám vesele domů. Odemykám. A. Řětěz !!! Normálně mě zamknul. Takže nejenže se skoro tejden nemůžu doma pohybovat normálně , ale ještě zůstanu na rohožce? Vjel do mě vztek a začala jsem do dveří mlátit. Áčko přišel, že se hrozně omlouvá, bla a blah a blabla blablablaaaaaa! Říkám oukej, dobrou. No, alkohol dělá svoje a z toho všeho, ať už to byly zprávy z domova nebo to, co se dělo tady jsem si dřepla u sebe v pokoji na zem a začala bulet. Ten to samozřejmě slyšel a přišel za mnou. Že má o mě už několik dní strach, že to nejsem já ... Probudím se.. Nic si nepamatuju. Jen tu scénu, ale to, co jsem říkala se kamsi vypařilo. Nevylejzám celej den z pokoje. Ani další den, až do večera, kdy jsem byla schopná se doplazit do český. Psal mi, jestli budu doma na večeři. Ne, díky. Přišla jsem domů, pozdravila, viděla všude bordel od dětí a zase se vztekla a zalezla k sobě do pokoje. Až do 4 do rána jsem si telefonovala s Danielem. Moje záchrana. Vlastně moje mamka, on a Lucie ( <3 ) byli jediný, se kterýma jsem za celej ten tejden byla schopná promluvit víc než jen pár vět...
Neděle, odjela.. Zůstala jsem i tak u sebe. Pondělí. Sláva, jdu taky něco dělat. Srovnat děti zase do latě a vrátit se do normálu. Snad. Během dne mi přišla zpráva od Áčka, jak se cejtim, jestli něco nepotřebuju a že se mnou chce večer mluvit, až budou děti spát, že se o mě vážně bojí. Fajn.. Tak se mi udělalo zle.. Další zpráva. Přijede babča s dědou na véču. ... Večeře super, babču s dědou zbožňuju.. Děti už byly v posteli. Já se donutila si dřepnout do obýváku a čekat, co přijde. Nakonec dobrý, já o těchle věcech neumim mluvit, takže nebylo lehký to ze sebe dostat.. Ale díkybohu za to, jakej je a když už nic jinýho, tak mě za těch skoro 8 měsíců , co s nima žiju, zná.. Sama sobě jsem nakázala se z toho dostat.. Tak to další dny bylo lepší a lepší. Hlavně mi asi pomohlo, že jsem to mohla říct..
Mamka mi poslala vánoční balíček, tak jsem se na něj těšila. Měl dorazit v úterý, ale to se zasekl v Praze. Ve středu jsem měla jít na svoje poslední dvě hodiny do školy (hurá). Dala jsem Andymu peníze, že kdyby náhodou dovezli balík a muselo se něco platit. Nepřišel. Ale dostala jsem mejla, že kontrolujou obsah a že ho dostanu ve čtvrtek. To jsem vyjímečně hlídala i večer. Čekám na zvonek. Nepřišel. Pátek.. Musím jet do města, koupit Andymu dárek - v neděli má narozeniny. Hrozně lilo, já si samozřejmě zapomněla deštník. Stavila jsem se za kamarádama do český. Koukám, že mám email od UPS. Že mi vezli balík, ale že mě nezastihli doma!!! Okamžitě volám Andymu. No, musel s dětma do restaurace. Děkuju. Vřelo to ve mě. Musím se uklidnit, musím se uklidnit... Vždyť jsem chtěla jednu jedinou pitomou věc. Cestou domů jsem se zklidnila. Byla jsem ještě schopná si sednout do obýváku, kde se mi omluvil. Fajn. Hlavně o tom nemluvit a nemyslet na to.. On je zlatej, nejzlatější.
Lepší rodinu bych mít nemohla. Ale když dorazí ponorka, tak prostě asi jen tak neodejde.. Kupodivu jsem ani nikam nešla, ne že bych nechtěla, ale než utrácet peníze, tak jsem zůstala doma, volala do rána s Danem a těšila se na víkend...
Takže tak... Nehodlám se omlouvat, nechci aby to ale někomu vyznělo špatně. Já jsem za Andyho hrozně vděčná. Vím, že on s dětma jsou ta nejlepší rodina, co mě mohla v US potkat. Ale pořád je to chlap, co dělá bordel, má na všechno dost času atd. Takže mě prostě občas ták se*e! :D Asi jako já jeho se svejma náladama. Tak jsme si vlastně kvit. :D
Mějte se fajn, brzo dám zase vědět.. :))
Žádné komentáře:
Okomentovat