18 dní dlouhá dovolená - zpět na Svaté Lucii

Ahoj.

Po několikatýdenní odmlce o sobě dávám znovu vědět.

Jak rychle léto začalo, tak rychle je u konce.

Moje léto nebylo ideální, hlavně díky zdravotním potížím. V polovině července jsem byla na dalším zákroku a tak se mi tady hromaděj účty. Čert to vem!

Já jsem ráda, že jsem měla možnost většinu srpna strávit na Lucce s Danem.

Ještě v den odletu jsem nemohla uvěřit, že se to děje. Že se vracím zpátky.

U gate jsem si volala s Danem a bylo hrozně fajn říct si, že se uvidíme za pár hodin a ne za pár týdnů. :)

Byl pátek a moc lidí neletělo, takže jsem měla tři sedadla jenom pro sebe = 5 hodin naprostý pohody, sledování filmů, poslouchání hudby a těšění se. Na Lucku, na moře, na Dana..

Kapitán nám oznámil, že za chvilku přistaneme, z okýnka jsem sledovala pobřeží a říkala si, že je neuvěřitelný, že jsem zpátky.

Je hrozně těžký popsat ty pocity, tu obrovskou radost, to jak mi spadl kámen ze srdce, že si odpočinu od celýho New York City, a že budu po dlouhý době s někym, koho miluju.

Přivítání bylo skvělý, hlavně když cejtíte, že je to přesně tak, jak to bejt má. Nic lepšího neni.

Bylo fajn bejt na místech, který už jsou pro mě tak známý. + Jsme se dostali teda i jinam.

Jeli jsme do Soufriere do přírodních lázní New Jerusalem Mineral Baths, kde turisty jen tak neviděj, takže na mě chvílema koukali jak na zvířátko v zoo;

do Mamiku k vodopádům La Tille, kam jsme vyrazili už brzo ráno, cesta trvala přes hodinku a stihli jsme to ještě dopoledne, takže jsme měli vodu jen pro sebe. Přesně to jsem potřebovala, přírodu, klid a relax.

La Tille Waterfalls - Mamiku

Byli jsme v Gros Islet, který je proslulý díky street party, která je tam vždycky v pátek a sobotu - raggae zní doslova po celé vesnici (můžete slyšet všechný možný popový písničky předělaný do raggae a musím říct, že to kolikrát vážně zní líp), všichni grilujou, tancujou, pijou a nikdo nic neřeší. Kolikrát se začíná ještě před setměním, tj před 7 večer až do rána.

Babonneau - turistama taky moc nedotčený, vlastně jsme tam jeli, abych viděla jeho maminku. Shledání bylo po takový době hezký, bylo to překvápko, takže byla vyjukaná, ale okamžitě mě objala a už jsme drbaly :D

Pigeon Island - jejich národní park v Gros Islet, jsou tam britská opevnění po bojích s Francií o území, menší pláže, kam pokud se chcete dostat, musíte zaplatit, a lokální restaurace Jambe De Bois s ledově vychlazeným Pitonem ( místní pivo, který je lepší než kdejakej americkej patok) a dobrým jídlem.

Rodney Bay je samozřejmost - asi nejlepší část pro turisty- žádný ghetta jak je tomu v Castries, hlavním městě Lucky, ani špína. Dutty free stores, supermarkety, lékárny, promenáda s barama, nejlepšíma resturacema, nedaleká pláž. Je to jedno z nejdražších míst, kde se ubytovat, rozhodně doporučuju Rodney Bay a Gros Islet víc než třeba právě zmíněné Castries, ale to jsem já.

Karibik nemá roční období jako my, žádné jaro, léto, podzim, zima. Má suché nebo mokré období.

V létě jsou častější deště než v zimě, a jelikož byl srpen očekávala jsem častější spršky, ale můžu říct, že jsem měla štěstí a za celých 18 dní sprchlo jen 3x.

18 dní v ráji s člověkem, kterýho miluju, uběhlo jako nic a já už byla zase na letišti, ale tentokrát jsem se musela vrátit zpátky do USA. Loučení proběhlo rychle, protože já se prostě ještě za těch x let co cestuju, nenaučila loučit a vždycky to obrečím. Takže nepřipadalo v úvahu aby na mě Dan čekal, až prolezu přes check in atd. Jedině dobře. Na check inu mě zdržovali, že mám propadlý víza do usa, tak jsem jim dokládala různý dopisy od agentury, formuláře, který prokazujou, že jsem v usa legálně i bez víz atd. No po několika telefonátech mě nechali jít. Sláva. Sedadlo mi dali uprostřed, po levý ruce tlustá domorodkyně, po pravý ruce tlustej američan - yes , přesně to jsem si přála na 5 hodinový cestě zpátky do nyc.

NYC - už jak jsem šla na imigrační, tak jsem si říkala pane bože ať nejdu k tomu afroameričanovi ( trošku jinejma slovama, ha ha ha ) , kterej vypadá, že je na pěst. No a ženská, která rozřazovala lidi, mě k němu samozřejmě poslala. Okamžitě na mě startoval , že mám propadlý víza, co jako dělám, proč jsem byla pryč, tak jsem říkala, že jsem měla dovolenou a že mám sebou formuláře a dopis z agentury, tak tam na mě skoro křičel, že agentura neni imigrační, že on je imigrační, že tohle si můžou dovolit možná tak Kanaďani a ne Česká republika. Tak jsem mu znovu opakovala, ať si přečte dopis od agentury, že tam je všechno vysvětlený. Nezájem, začal na mě štěkat, že nemám podepsanej formulář, tak jsem se s nim dohadovala, že ho podepsanej mám a že jako půjdu do kanceláře a že to budou řešit tam se mnou úředníci, otisky, kamera akce. Sebral se a šel, neřekl, vem si věci a pojď ani hovno. No nic brala jsme to s klidem, jediný co jsem si říkala, do kdy bude schopná mi agentura koupit letenku zpátky do ČR, že už bych si dala ráda vanu. Přišla jsem do kanceláře, kde byl američan kolem třicítky, ptal se kde a na jak dlouho jsem byla a když jsem mu odpověděla, tak řekl, že neni problém, že jestli vím, že víza jsou propadlý a že můžu jen do karibiku, mexika a kanady, nikam jinam bez víz, že v tom případě bych si musela zažádat o nový. Vyřešeno ( zpětně jsem litovala, že jsem si nevzala jméno toho blbečka na přepážce, kterej věděl absolutní hovno a dusil mě tam zbytečně, o tom jakym stylem, škoda řešit..) Kufr jsem dostala do 40 minut, běžela jsem na cigáro, to byla úleva. Pak čekání v hodinový frontě na taxi, za který jsem nechala $60. Super. Před barákem jsem viděla sousedy, ženskou s chlapem, šli dovnitř, tak jsem je poprosila, aby mi podrželi dveře. Podrželi, ale že by mi týpek pomohl do prvního patra s kufrem.?! Ne. Vítej zpátky v NYC, Lucy! Celej návrat prostě špatně..

Tak jsem tady, v NYC, a už mám zabookovanou letenku na Lucku od 20.12.2015 - do 10.1.2016 a místo toho, abych byla šťastná a těšila se, teď nevím, jestli to budu muset zrušit, protože Dan možná dostane práci pryč a my to tak budeme muset odložit. Bůhví, co se bude dít.

Vztahy na dálku jsou na nic, ale já věřim tomu, že když jsou si ty lidi souzený, vážně spolu chtěj bejt a budou na tom pracovat, tak to prostě půjde.

Doufám, že se vám léto vydařilo a máte všichni spoustu krásnejch zážitků, že jste cestovali, že jste se zamilovávali a užívali si prázdniny a vůbec celý tohle léto, jak jen to šlo.

Mějte se fajn!

:)