Konečně pátek.
Těšila jsem se až přijde Andy z práce, sebere děti a odfrčej k jeho rodičům, abych mohla poklidit a uvařit než přijede Lůca. Už jsem se klepala, až dorazí :D
Přijet měla do Chinatownu o půlnoci. Ještě jsem jí volala, že nestíhám, že jsem zaseklá v metru, že jestli mě neuvidí na zastávce, ať se ani nehne a čeká. Na zastávce jí píšu, že už čekám. Telefon. Jsem tady nikde Tě nevidim. Tak si říkám, že jsem asi magor nebo úplně slepá. Ehm, přišly jsme na to, že jí vyhodili u Macy's .. - pojem jako kráva:D Říkám hustý, tak se ani nehni, do 40 minut jsem tam.
Lůca mi ještě stihla oznámit, že jí dochází baterka! Takže jsme jí poručila, aby na telefon nesahala a čekala.. Běžela jsem přes celej Chinatown, po metru jsem lítala jako blázen, všichni na mě zírali, ze mě jenom lilo. Vylezla jsem u Macy's a volala Lucce. Nebrala mi to. Volám znova - hlasovka. Dobrý, určitě se jí vybil telefon, nemá ani moji adresu napsanou nic. Už jsem ji viděla ztracenou v NYC. Naštěstí zavolala, já ji během minuty našla a spěchaly jsme domů. Třískly jsme věci do kouta, převlíkly se a běžely do baru, protože už bylo půl2 a bar zavíraj ve 3. Objednáme si pivo, týpek vedle nás nás pozve na další, do toho se přihnali hned další dva. Šla jsem pozdravit mýho oblíbenýho vyhazovače, hodily jsme bokem, daly tequilu, drinky a byly jsme absolutně ko, bavily jsme se tam s klukama... Jak jsme se dostaly domu netušim.
Vim jen, že jsem se ráno probudila v koupelně na zemi ( :D :D :D ) přemejšlela jsem, kde to vlastně jsem, než mi to došlo, trvalo mi to pár minut :D Přijdu do pokoje, tam spící Lucie v mojí posteli :D Musela jsem jí probudit, ještě odpoledne jsme šly na Ground Zero, šly jsme na ferry na Staten Island. Už ani nevim proč, ale dostaly jsme neskutečnej záchvat smíchu. Někdo se nás ptal, co celej den děláme, jestli se jenom smějeme. Doma jsme si daly jídlo a řešily jsme, kam se půjde pařit, protože jsem po předešlym večeru rozhodně nechtěla do Salty Doga, kterej je ale bohužel hned přes ulici.
Samozřejmě to dopadlo tak, že jsme tam šly. Neměly jsme to dělat. Kolik jsme toho vypily - netušim, na kolik drinků nás kdo pozval - netušim. Co vim je to, že jsme měly ještě větší ostudu než večer před tim. Že jsme se spolu vyválely na zemi a vyhazovači nás musely zvedat, že jsme chtěly jít ztlouct nějaký nány, že jsem se na parketu hádala s typem, kterej na nás chmatal a že jsem roztřískala Miguelovi hodinky Guess na chodníku - to si ale pamatuju dobře. - Myslim, že se tam hodně dlouho neukážu. O cestě domů zase nic nevim a ani Lůca. Ten večer chtěla tentokrát spát v koupelně Lucie, když jsem na ní pustila sprchu, tak si to rozmyslela :D Promiň zlato.
Ráno vstanu, ve svý posteli bez svý peřiny. Odpotácím se do obýváku. Tam zkroucená Lucie na dvousedačce s mojí peřinou, vyprsknu smíchy. A mám pravidelný výbuchy smíchu každejch 10 vteřin, až se probudí. Myslela jsem, že pojedeme aspoň do Central Parku. Vyšlo to tak, že jsme celej den ležely, koukaly na sex ve městě, došly si pro čínu, pro pizzu a po půlnoci šly spát.
Den na to jsme musely jet do Chinatownu, odkud jel bus zpátky do Washingtonu.
Loučení, loučení. Hrozně mě mrzelo, že musí odjet. Tak jsem radši zdrhla ještě než bus odjel..
Tenhle víkend byl skvělej. Jsem hrozně ráda, že tu mám konečně nějakýho blázna, kterej je jako já. Škoda jen, že tak daleko...
Teď už jen čekám, kdy dorazí Andy s dětma a začne zase ten samej kolotoč + od středy bude malá chodit zase do školky.. No jo, zpátky do reality...
Žádné komentáře:
Okomentovat