Ještě ani ne týden, ale nedokážu popsat ten pocit, bejt zpátky.
V Irsku jsem dělala kdysi au pair. A bylo to nejhorší období mýho života. Počasí příšerný, HostRodina ještě horší, okolí hrozný - nikde nikdo, do toho mi umřel děda, podpora žádná.
Takže i teď, když jsem tam jela s Andym a dětma, jela jsem tam se špatnym pocitem.
Let trval naštěstí jenom 5 hodin. Na letišti na nás čekala teta. Vylezli jsme a praštilo mě to do nosu.
Smrad. Všude krávy. Úplně jsem vypla a byla jsem totálně v háji, že jsem v tom, pro mě pekle, znovu. V pozadí jsem slyšela Andyho, jak říká Trioně, že mám určitě flashbacky, že moje dosavadní zkušenosi s Irskem stojej za houby. Mrzla jsem. Ze 30°C z NYC jsem si dorazila do IRL v kraťasech do nějakejch 9°C. Šok.
Další následoval hned jakmile jsme dorazili k bábince a dědovi. Typickej irskej bordel. Ach jo..
Musela jsem vypadnout. Vytáhla jsem si z kufru kalhoty, řekla jsem Andymu, že se jdu projít a utíkala jsem si zapálit.. Zjistila jsem, že tam jsou jen 4 baráky a jinak les, louky a pole.. A krávy.
Nastěhovali jsme se do Andyho domu. Nádhera. Aspoň něco krásnýho v tý pr*eli. Obrovskej dům se 6 ložnicema, 4 koupelnama, krásnym obývákem, velkou kuchyní a s pračkou!!! ( Kdo neví, tak v NYC doma pračku nemáme)
První dny počasí ušlo, pak to bylo typický skrz naskrz prochcaný Irsko. Díky bohu mám kousek od tý vesnice, cca 20 kiláků, kamarády. Péťu a Luba, který se mě na pár dní ujali. A tímhle jim chci ještě jednou hrozně moc poděkovat za všechno. Jste skvělý a díky vám jsem to tam přežila. Děkuju, že jste se o mě postarali.
Letěla jsem dokonce na pár dní do ČR. Moje nejlepší kamarádka Lucka mě vyzvedla na letišti. Vidět jí v příletový hale pro mě hodně znamenalo. Okamžitě jsem jí čapla a začala brečet, Byla jsem doma.
Doma to bylo sice všelijaký. Spousta věcí se pos*rala, byla jsem nešťastná, že to tak dopadlo, že jsem neměla možnost si to tam ty 3 dny užít.. Ale... Ať je mi kolik mi je, rodiče budu potřebovat vždycky a obejmout je a rozloučit se, tentokrát už na delší dobu bylo hodně težký. Odjeli, já čekala sama na letišti, ubrečená, několik hodin.
Přílet zpátky do Irska. Andy mě vzal na oběd. Řekla jsem mu upřímně, jak to tam nesnášim, že je to pro mě peklo na zemi. Děcka byli pořád s tetama někde, on si dělal svoje věci, nebyla tam wifi, nebylo kam jít. Takže já celý dny dřepěla doma v obýváku a čuměla na bednu. Pár dní na to přišla řeč o Vánocích. Zrovna když mě vyzvedl od Peti a Luba. Řekl mi, že 23.12 odlítaj do IRL a že se budou vracet až po Novym roce někdy 2.1. nebo tak. Že jsem samozřejmě zvaná atd. Omluvila jsem se, že prostě nemůžu. Že chci strávit Vánoce s nima, ale že do Irska už mě nikdo nedostane. Takže než odletěj budeme mít Vánoce u babči a dědy v Breezy, oni potom odletěj a já zůstanu v Brooklynu. Možná, a já v to doufám, přijede Lucka z Washingtonu a uděláme si český Vánoce v New York City.. :)
Odlet. Zatímco Andy to snášel težce, já byla úplně opačnýho názoru. Vyzubená od ucha k uchu, šťastná. V letadle jsem seděla před Andym a dětma, tentokrát let trval 7 hodin. Vedle mě seděl starší pár z Philly, to jsem se dozvděla věcí.. :D Přistání. Ukáply mi slzy. Paní vedle mě mi říká : Its always good to be home. Byla jsem šťastná. Já vim, že to někdo nechápe. Ale po Irsku... Byste byli šťastný jako já.
Na druhou stranu jsem se bála, že to pro mě bude těžký bejt zpátky, protože než jsme odletěli do IRL s Miguelem jsme se rozešli. Kupodivu, jsem na něj zapomněla jako lusknutím prstu a ani jsem to nijak moc neprožívala. Všichni jsme věděli, že to nebylo ono, takže žádný překvapení :) Nicméně, vážně jsem překvapila sama sebe. A hodně mi to teď ulehčí Lucka. Bála jsem se víkendu, že to nebude nic lehkýho. Byla jsem zvyklá bejt s Miguelem, když ne, tak na něj aspoň čekat a nadávat( :D :D :D ) Abych se k tomu dostala, Lucka přijede z Washingtonu za mnou dneska o půlnoci do pošahanýho chinatownu. Doufám, že to přežijeme a dostaneme se domů :D Každopádně máme před sebou prodlouženej víkend až do pondělka, hodlám si ho užít ( doufám, že Lucka taky :D )
Poslední prázdninovej víkend, léto je skoro pryč.. Užijte si ho i vy.
Mějte se krásně :)
Žádné komentáře:
Okomentovat