pondělí 4. srpna 2014

konec třetího - začátek čtvrtýho měsíce

Dlouho jsem se neozývala...
Neměla jsem náladu, doma se toho děje hodně, tady taky.. Jsou to osobní věci, který nechci nijak roztrubovat... Jsem absolutně vyčerpaná, bez nálady. Poslední měsíc spím tak 4 hodiny...
Chci hrozně poděkovat Lucce, která je jako au pair ve Washingtonu. Neskutečná psychická podpora, hlavně tenhle poslední víkend. Vážím si toho tak, že si to nedokáže představit. Děkuju zlato.
I Martině, která je au pairkou na Manhattanu za volání a kontroly.. Tenhle víkend byl prostě hodně kritickej..


Ve čtvrtek odlítám s dětma a Andym do Irska za jeho rodinou na dva týdny. Když jsem se dozvěděla, že budeme uprostřed ničeho, že mi nepůjde můj US telefon a že tam nemají wifi, rozhodla jsem se, že pojedu na pár dní do Čech. Takže místo toho, abych si šetřila konečně na nějakou dovolenou, tak dám peníze za ČR. Na druhou stranu mi teď rozhodně bodne bejt s rodinou a s mojí nejlepší kamarádkou. Vypadnout na chvilku od mejch osobních problémů z USA k rodinnejm záležitostem doma..
Jinak v říjnu bych měla snad jet s Miguelem na dovolenou. Ale nebudu předbíhat, dokud nebudu mít letenku v ruce, tak tomu nevěřim. Taky mi Andy oznámil, že na Vánoce jede s dětma do IRL od 23.12 až někdy do 2.1 nebo 4.1.  a že jsem samozřejmě zvaná. Ne.. Irsko ze srdce nenávidim, žila jsem tam, mám na to jenom špatný vzpomínky a prostě ne. A bejt přes Vánoce bez technickejch vymožeností, abych nemohla bejt v kontaktu se svojí rodinou + na Silvestra tam prostě bejt taky nechci. ještě jsem mu to neřekla, takže mu to oznámim po dovolený tam.. Je mi to hrozně líto, že na Vánoce nebudeme spolu, ale Irsko fakt ne, už takhle je mi zle, že tam teď musim.. Takže navrhnu, že si Vánoce uděláme spolu než odletěj.. A když to klapne, tak by mohla přijet Lůca z Washingtonu.. Takže český Vánoce v NYC. Uvidíme co jak bude...

Jinak jsem vděčná za Andyho čím dál víc. Je to můj přítel, kterýmu se můžu vybrečet na rameni a kterej už pozná, že se něco děje a okamžitě si mě volá na kobereček, teda na gauč, abych si mu vylila srdce. Obdivuju ho, že poslední dobou snáší ty moje nálady, ten můj brek. Snaží se mi to ulehčovat všechno jak jen to jde... A zbytek rodiny. Babča s dědou.. miluju je, jsou to fakt zlatíčka.. Na konci července se ženil Andyho nejmladší brácha, já šla jen na oslavu... Upřímně se mi fakt nechtělo, šla jsem tam jen proto, že to bylo Andyho přání.. Ale tak co no...

Jak už jsem psala, ve čtvrtek odlítám, vrátíme se až někdy dvacátýhočtvrtýho.. Takže budu bez netu, což znamená, že se zase nějakou dobu neozvu. Upřímně doufám, že si v IRL a v ČR urovnám myšlenky a hodim se trochu do klidu. Potřebuju to... Nedokážete si představit, jak moc..

Timhle bych to asi dneska ukončila, vim, že to neni nijak záživný a že asi spousta z vás čekalo, že budu psát, co se dělo. Bohužel. Doufám, že až se vrátím z IRL , tak už to bude zase o něčem jinym.

Mějte se všichni krásně.

Žádné komentáře:

Okomentovat